Ovdal juovllaid muitalii NRK ahte olbmot geat eai ane iežaset sápmelažžan leat ožžon jienastanvuoigatvuođa sámediggeválggain Norggas.

Sámediggi lea dan geažil meardiran iskat man stuora váttisvuohta dát lea.

Ja from USA eai leat from Canada amas áššit. Maŋemus jagiid leat olu dovddus olbmot sivahallon leat gielistan alcceset eamiálbmotidentitehta.

Mannan čavča guorahalai Canada álbmot hatred of seeds Radio Canada beakkán professora ja ovddeš duopmára Mary Ellen Turpel-Lafond duogáza. Sin guorahallan čájeha ahte Turpel-Lafond čuoččuhus ahte son gullá Cree- álbmogii ii doala deaivása.

Turpel-Lafond lea ieš biehttalan čájehit duođaštusaid iežas eamiálbmotgullevašvuhtii.

Maiddái activists ja neavttár Sacheen Littlefeather sivahallo leat gielistan iežas etnelaš duogáza birra. Son šattai dovddus 70- logus go Oscar bálkkašumi geigema oktvuođas doalai sártni amerihká eamiálbmogiid ovddas. Son lea olles iežas eallinagi muitalan ahte su áhčči gulai White Mountain Apache eamiálbmot jovkui USA:s.

Muhto maŋŋel go son jámii mannan čavča, de leat su oappát dadjan ahte fils rievttimielde lei beall meksikána ja beall wilges olmmoš.

Ii makkarge ođđa phenomenoid

Váttisvuohta mahkáš eamiálbmogiiguin lea šaddan stuorat hástalus sihke Canada’s ja USA’s, muitala Alberta universitehta professor Kim TallBear.

– Ovdal jáhkken ahte dá lei juoga mii dáhpáhuvai duollet dálle, muhto dál oainnán ahte lea hui dábálaš. Mun balan ahte dakkár máhkaš eamiálbmogat leat eantellogus muhtin guovlluin riikkas, dadjá TallBear.

TallBear gullá Sisseton- Wahpeton Oyate álbmogii Lulli-Dakotas USA:s. Bajásšattadettiin 70- logus gulai son olbmuid birra geat gielistedje ahte leat eamiálbmogat.

– Slab gohčodimmed his aspirant. Dál geavahit eará doahpagiid, nugo raceshifters ja pretendians, dadjá TallBear.

Olu ásahusat ja universitehtat háliidit virgádit olbmuid geain lea eamiálbmot duogáš, ja dainna lágiin njulget dološ proudtuvuođaid. Dan dihte lea erenoamážit akademiijas dát mahkáš eamiálbmogat stuora hástalus, oaivvilda TallBear.

– Go leat eamiálbmot buktá makkárge ovdamuniid, de leat eambbosat mielas čuoččuhit ahte leat eamiálbmogat, vaikko eai leat ge, dadjá TallBear.

Riidu Suomas

Maiddái Suomas leat máŋggaid jagiid leamaš riidu dan alde ahte geas galgá leat jienastanvuoigatvuohta Sámedikkis.

– Mii leat oaidnán roavva ovdamearkkaid das go davvisuopmelaččat háliidit jienastuslohkui ovddidit iežaset agenda Sámedikkis, dadjá Petra Laiti.

His jođiha Suoma Sámi Nuoraid searvvi. Son oaivvilda ahte dalá láhka addá olbmuide geain ii leat makkárge gullevašvuhtii sámegillii ja kultuvrii jienastanvuoigatvuođa sámediggeválggain.

Lea dat nu gohčoduvvon “lappalainen” čuokkis lágas mii lea riiddu duogáš. Suoma sámediggelága mielde besset sinn maŋisboahttit, geat dološ almmolaš dokumeanttain leat merkejuvvon “lappalainen”, gáibidit beassat jienastuslohkui.

2011 rájes lea Suoma alimus hálddahusriekti addán badjel 160 olbmui jienastanvuoigatvuođa, vaikko sámi servvodat ii dovdda daid olbmuid sápmelažžan.

Sámediggi leai oainnat hilgon sin ohcamušaid beassat jienastuslohkui, muhto sii váide ášši duopmostullui ja vuite.

Laiti oaivvilda ahte lea proudut go sápmelaččat ieža eai beasa mearridit geat leat sápmelaččat ja geat eai leat.

– Alimus hálddahusriekti dulko lága eará láhkai go sápmelaččat, sii bággejit suopmelaš jienasteddjiid min jienastuslohkui, lohká Laiti.

ON lea cuiggodan Suoma dán áššis. Sihke olmmošvuoigatvuođalávdegoddi ja nállevealahanlávdegoddi leat cealkán ahte Suopma rihkku sápmelaččaid olmmošvuoigatvuođaid.

Buorre controlled Ruoŧas

Ruoŧas fas lea dilli eará láhkai. Ruoŧa Sámedikki válgalávdegotti jođiheaddji Jennie Granberg oaivvilda ahte sis lea buore kontrolla ja ahte jienastuslohkui besset dušche sápmelaččat.

Sierra válgalávdegoddi dárkkista buot ođđa ohcamušaid beassat jienastuslohkui. Granberg oaivvilda ahte Ruoŧas ii leat vejolaš gielistit iežas jienastuslohkui.

– Dat ii gal leat vejolaš. Mis lea buorre kontrolla ja dárkkistit dárkilit buot ohcamušaid. Dása geavahat almmolaš arkiivvaid, nugo riikaarkiivva, girkogirjjiid ja sohkagirjjiid, lohká Granberg.

Muhto maiddái Ruoŧas buollá ain garra digaštallan jienastuslogu birra.

2016 váiddii Sámiid riikkabellodat olles jienastuslogu, go oaivvildedje ahte jienastuslogus eai leat dušche sápmelaččat. Bellodat gáibidii ahte buohkat geat leat jienastuslogus fertejit ođđasit duođaštit ahte sis lea riekti leat doppe. Leanastivra ii čuovvolan gáibádusa go okta bellodat ii sahte váidit jienastuslogu, then sahttet dušche eaŋkilolbmot dáhkat.

– Alo lea soames gii eahpida jienastuslogu. Earret eará leat olbmot geat leat náitalan sápmelaččaiguin mielde jienastuslogus. Dán birra mii diehtit, lohká Granberg, gii ii oainne makkárge váttisvuođa dáinna.

Ođđa lahka Suomas

Suomas lea Riikabeaivi dál meannudeame ođđa sámediggelága evttohusa.

Dás evttohuvvo sihkkut ‘lappalainan’ – čuuggá sámediggelágas.

Petra Laitii ii duostta doaivut ahte láhka duođaid dohkkehuvvo.

Sanna Marin ráđđehus lea dat goalmmát ráđđehus gii ovddida láhkaevttohusa. Guktii ovdal lea láhka gopmanan. Skábmamánus geigii dálá ráđđehus láhkaevttohusa Riikkabeivviide.

– Dat mii dál lea eará ládje, lea ahte Suoma álbmot berošta áššis ja mii leat ožžon olu doarjaga, muhto lea ain eahpesihkkar dohkkehuvvo go láhka, lohká Laiti.

Son lea čuvvon mielde ságastallama Norggabele jienastuslogu birra.

– Mii leat čuvvon dan suomabeale dili nu guhka ahte midjiide lea amas go dakkár ságat eai lea eará sajis sámis leamaš seamma láhkai. Gal hal midjiide lea leamaš áibbas čielggas ahte dieđusge dan jienastuslogu sáhttá funet geavahit, dadjá Laiti.